Lavírovaná perokresba města Jičína od Josefa Sikory z roku 1766: Znovuobjevení veduty po 130 letech a nová zjištění

Nejcennější veduta města Jičína byla nezvěstná rovných 130 let a objevení jejího ztraceného originálu představovalo nejen úžasnou zprávu pro naše město, ale rovněž velký příslib nových zjištění na poli historického výzkumu. A tato očekávání se také naplnila měrou vrchovatou.

Předně, veduta nepochází z roku 1756, jak se až dosud uvádělo, nýbrž z roku 1766. Je tedy o deset let mladší a byla vytvořena pouhé dva roky před posledním mohutný zničujícím požárem města. Až dosud se všichni domnívali, že architekt Josef Sikora na vedutě pyšně označil číslem 22 svůj dům. Skutečnost je ale zcela jiná a všichni historikové déle jak jedno století staviteli Josefu Sikorovi křivdili. V neposlední řadě se mýlil historik Robert Šimůnek z Historického ústavu AV ČR, který ve své monografii „Obraz šlechtického panství v Čechách 1500 – 1750“ vydané roku 2018 suverénně tvrdí, že Sikorova veduta byla nakreslena podle starší olejomalby města Jičína. Skutečnost je přesně opačná, lavírovaná perokresba Josefa Sikory vznikla jako podklad pro zamýšlenou velkoformátovou olejomalbu, která byla následně pořízena mimo území Jičínska, nejspíše na druhém konci Čech na panství Horšovský Týn.

Jakou roli v doložení těchto nových a zásadních zjištění sehrála jičínská katovna, Velišská brána nebo novoměstský špitál? Co nového a překvapivého víme o dvou popovických kostelech? Kdy byly postaveny dvě barokní výklenkové kaple v čele lipové aleje, komu byly zasvěceny, kdy a proč byly zbourány a proč nemohlo jít o „altány ze 17. století“? Kdy a kým byl nejspíše postaven barokní zámeček pod Zebínem? Jak vypadala jičínská šibenice a proč měla na Sikorově vedutě důležitý význam krajinotvorného prvku stejně jako četné barokní kostely? Proč historik Robert Šimůnek chybně nazývá tvůrce slavné veduty „Jan Sikora“ a proč někteří historikové dodnes uvádějí chybné datum zničujícího požáru města Jičína 1767? Kde v Jičíně žil a tvořil stavitel Josef Sikora, kdy zemřel a kde je pohřben? Co všechno vlastně víme o životě a díle tvůrce nejslavnější jičínské veduty? A v neposlední řadě, kdy a jak se vlastně mladší „dvojče“ Sikorovy veduty, velkoformátová olejomalba města Jičína dostala ze zámku v Horšovském Týně do jičínského muzea?

Kapacita Valdštejnské obrazárny, v níž přednáška proběhne, je omezena na 30 míst, proto je třeba si místo rezervovat na email zefyrin.zs@gmail.com.

V případě velkého zájmu bude přednáška opakována v pátek 31. ledna 2025 ve stejný čas.