Lipová alej

​Jedinečná přírodní památka

Lipová alej, která spojuje centrum Jičína s Valdštejnskou lodžií, je unikátní přírodní památka. Čtyřřadé, necelé dva kilometry dlouhé stromořadí je orientováno tak, že v den letního slunovratu na jednom jeho konci slunce vychází a na druhém zapadá. Další pozoruhodný detail z dílny Valdštejnových architektů. Původně alej čítala více než 1100 lip malolistých. V dnešní době je jich zde okolo 900. Tyto stromy však nejsou původní z doby Valdštejna, neboť alej byla průběžně obnovována dosazováním. Průměrné stáří stromů je okolo 100 let. Alej je útočištěm evropsky chráněného brouka páchníka hnědého.

Založení aleje

Při jejím zakládání údajně asistovalo vojsko a celé stromořadí bylo zasazeno na pouhé tři výstřely – na první vojáci vyhloubili díry, na druhý stromy zasadili a při třetím strom zasypali. Jedná se však pouze o legendu. Ve skutečnosti alej zasazovali zahradníci, na které dohlížel sám Albrecht z Valdštejna. 

Přírodní prvek Barokní komponované krajiny

Lipová alej je součástí ojedinělé barokní krajinné kompozice, kterou v letech 1630 až 1634 vytvořil raně barokní italský architekt Giovanno Pieroni. Stromořadí je přírodní spojnicí Valdštejnského paláce v Jičíně s letohrádkem v Libosadu a s kartuziánským klášterem ve Valdicích na ose východu a západu slunce za zimního slunovratu. Albrecht z Valdštejna v ní viděl i pietní a vznešenou cestu k místu svého posledního spočinutí v hrobce kostela kartuziánského kláštera ve Valdicích. Tato pietní cesta však po jeho smrti nebyla uskutečněna.

​